Orienťák v poslanecké sněmovně - Praha 18-21.5.2026

Charitativní indoor orientační běh v poslanecké sněmovně - Praha 18-21.5.2026

Kde je všude možné běžet orientační běh? Odpovědí je kdekoliv, a to i v poslanecké sněmovně, stejně tak, jako se běželo, tedy spíše povinně šlo, od pondělí 18.5. do čtvrtka 21.5. 2026. Charitativního orienťáku se spolu s 281 účastníky zúčastnili i naši chebští robáci. Jan Michalec (Raška), ve středu, a dále Blanka (Sysel) a Sára Adámkovi, později, ve čtvrtek.

Jak tedy takový indoor orienťák probíhá? No, zas taková sranda to není, obzvláště když jste v tak specifickém prostoru, kam se přece jen hned jen tak každý nepodívá. Nejprve projdete kontrolou, vám už známe z letiště ale kvůli stísněnějším prostorům o to více stresující, ačkoliv víte, že možný nejhorší váš prohřešek je, že si snad zapomenete sundat pásek u kalhot. Když překonáte první stres, následuje další, když po cestě do shromažďovací místnosti jste schopni se ztratit s tím, i když vás někdo vede. Nu dejme tomu že jste šťastlivec kterému se povedlo s prozatímním úsměvem dostat na start a neztratit se následnou cestou k toaletě, neboť zdlouhavý popis kudy tam, nebyl dosti zdlouhavý, ale také ne stručný natolik, aby jste ho pochopili.Na startu dostanete mapu, tedy spiše spletici spojujících čar, která vám připomíná kubistické dílo a jen vzdáleně mapu.

Po odstartování jdete, neběžíte, hledíte do té spletice, a hledáte mapový start. K orientaci, ač byste třeba chtěli, vám neslouží buzola, nýbrž spoléháte na schody, nahoru a dolu, na chodby a následující haly. Najdete-li se v mapě, jdete na 1. kontrolu, ovšem pozor na jednosměrky a zablokované, či zakázané části. Tak ačkoliv by vám ke kontrole přímou trasou chybělo jen několik metrů, vy jste nuceni obejit to přes schody a  vyšší patro.

 Při hledání kontrol bylo možné narazit na spoustu přinejmenším zajímavých, ale i krásných míst a místností senátní budovy, jako třeba slavnostní schodiště, s krásnými prvky typické pro Staré město pražské. Ačkoliv jste měli chutě nadávat, že jste se k něčemu, tak zmatečnému a zatraceně těžkému přihlásili, rázem jste zas pochopili unikátnost a krásu této příležitosti.

Indoor orienťák se v některých částech dost liší, zejména v mapovém značení. Nejprve zmíním to, že zde není třeba popisků, kódy kontrol jsou napsané přímo na mapě a zbytek popisů je zde nepotřebný. Následně tedy o té mapě. Co se tedy tak liší? Na první pohled si všimnete, že mapa, přesněji jednotlivá patra, není v bílé jako při klasickém orientálku, nýbrž šedé a okrové, sem tam i modré. Šedě jsou prostory, kam nemáte přístup, a proto nemusí být zakresleny podrobně, a pak také stěny, které jsou ohraněny černou linií. Okrovou se zas značí všechny chodby a průchody. A ptáte se, co tedy je ta modrá? Se znalostí klasické mapy vám potrvá, než si zvyknete, že modrá zde není voda, nýbrž prostor přímo pod nebem, venku, snad proto ta modrá. Řekla bych, že jediné, jasně totožné, s mapou lesa je šrafování zakázaného prostoru.

Po závodě, když se všichni úspěšně vymotali z těch všech chodbiček a dokodrcali přes všechna patra a schodiště, od tam, odkud je tratě táhli, organizátoři závodníky ještě provedli několika místy, zejména senátní komoru, kde vysvětlili její celkový chod.

Závod byl skvělý, zajímavý a rozhodně unikátní. Pokud vás to nadchlo,  zkuste si třeba vzpomenout za rok na tento charitativní orientační běh a přesvědčíte se sami, jaké to je, či si snad jen na popud tohoto článku zkusíte jiný indoor orient’ák. Není sice ještě potvrzené a jisté, zda se poběží i příští rok, ale pro úspěšnost a skvělou účast na tomto ročníku by to připadalo v úvahu.